svatý, svatá, svatí, ...

pár myšlenek z dnešní promluvy při mši svaté:

- být svatým to je pro každého (ne jen pro několik z mála), do nebe se nedostane ten, kdo není svatý (svatý může být třeba skrz očistec)... jestli chci do nebe, tak mi nezbyde nic jiného než usilovat o svatost .... opravdu chci být ve společenství s Ježíšem?

- mohu říct lidem ve svém okolí milovaný/á? ... ne "bratříčkování", ale ve smyslu nepřeju ti nic zlého beru tě takového jaký jsi, nijak se nad tebe nepovyšuji ... proč v této chvíli byl několik metrů ode mě člověk, kterého,  ....

A PROČ VLASTNĚ MI V PAMĚTI UVÝZLA PRÁVĚ TATO SLOVA? "JEN" TYTO DVĚ MYŠLENKY?

KÝM JSI PRO MNE JEŽÍŠI?